Itálie

Itálie je země s největší produkcí vína na světě, která představuje více než 80 milionů hektolitrů ročně.
Víno se zde vyrábělo již před 2500 lety a země má tak veliký potenciál pro výrobu jemných vín jako Francie. Vzhledem k zeměpisné i kulturní různorodosti je paleta produkovaných vín velmi široká.

Zákon o víně z roku 1963 si kladl za cíl udělat pořádek ve stovkách italských vín a označit je jejich identitou. Zavedl systém DOC (Denominazione di Origine Controllata), který byl odpovědí na francouzskou Appellation Controlée; zahrnoval kompletní hranice, maximální hektarové výnosy, označení odrůd vinné révy a výrobních metod. Tomuto zákonu však byla vytýkána přílišná benevolentnost, např. povolené hektarové výnosy byly až dvojnásobné v porovnání s Bordeaux. 
V praxi vedl k podpoře množstevní produkce u vinařů ve vymezených regionech bez ohledu na kvalitu. Výsledkem byla situace, že mnohá neklasifikovaná vína svojí kvalitou i cenou předčila vína DOC.
V roce 1992 byl proto přijat nový zákon, který zavedený klasifikační systém reorganizoval a zavedl přísnější omezení (např. u maximálních hektarových výnosů) a vytvořil i novou kategorii vín IGT.

Současný systém označení kvality je tedy následující :
• Vino da Tavola (VT) – stolní víno, nejzákladnější italská kategorie
• Indicazione Geografica Tipica (IGT) – adekvátní francouzské kategorii Vin de Pays (VdP), tato vína používají geografické a odrůdové jméno
• Denominazione di Origine Controllata (DOC) – adekvátní francouzské kategorii AC
• Denominazione di Origine Controllata e Garantita (DOCG) – třída je nejen kontrolovaná, ale i garantovaná. Používá se pro vína uznaná jako italská nejlepší.

V devadesátých letech se tak kvalita italských vín začala rapidně zvyšovat.
Stále platí, že většina nejlepších italských vín jsou červená. Ale rozhodně ne všechna. Příkladem jsou vína Soave a Pinot Grigio, se kterými se setkáváme v lahodně ovocné podobě.
Červená vína jsou čím dál tím lepší, vyskytují se od hedvábných a křehkých až po rudá a mocná, v každém stylu a aromatu, od typicky domácích odrůd až po ty mezinárodní.
Kvalitu vín je třeba posuzovat v kontextu neuvěřitelně rozmanité italské kuchyně. Regionální kuchyně je často jednoduchá a mnoho nejpopulárnějších vín není třeba posuzovat příliš vážně. Tato vína však mohou být svěží, čirá a buketní. Vyšší obsah kyselin a tříslovin mnoha z nich doplňují chuť místních jídel. V místech, kde je vaření zbaveno přirozené prostoty, pije se odpovídající víno komplexnější, vyšší kvality.

Toskánsko
Ve střední Itálii se nachází region Toskánsko, ze kterého pochází asi nejznámější jakostní víno Chianti. Asi polovina výnosů z toskánských vinic o rozloze 60 000ha se zpracovává a uvádí na trh jako jakostní vína. Toskánská vinařství proslavila po celém světě kromě Chianti i Brunello di Montalcino, Vino Nobile di Montepulciano a Vernaccia di San Gimignano, ale také některá jednotlivá vína a značky, např. slavné víno Sassicaia nebo Tignanello. Díky rozdílným klimatickým a půdním podmínkám, produkuje Toskánsko i velice rozmanitá vína. Toskánskou krajinu tvoří převážně hory a pahorky či sopečné formace, které již po tisíciletí napomáhají pěstování a zrání místních odrůd. Základním půdním typem je písčito-křídový slín. Velký vliv na místní vinohradnictví mají různé půdy se směsí jílu, kamení a minerálů.

Valpolicella
V údolí na sever od Verony se rodí Valpolicella, což je červený protějšek bílého Soave. Oblast Valpolicella je rozdělena na dvě části -  kolem San Pietra v Carianu, Fumane a Negraru, kde se vyrábí zajímavá vína s intenzivní chutí a údolí Adige, kde se víno vyrábí ve velkém pod názvem Valpolicella. Zde se část hroznů Valpolicelly po sběru vždy sušila na dřevěných roštech a v prosinci nebo lednu se pak lisovalo sladké Recioto della Valpolicella. V 50. letech se pak zrodilo Amarone, což je silné červené víno s vysokým obsahem alkoholu a 70. letech, když vinaři navázali na technologii ripasso a prokvašenou Valpolicellu přidávali k matolinám vykvašeného Reciota nebo Amarone a nechávali ji se zbytky cukru a kvasinek znovu kvasit, vzniklo silnější víno Valpolicella ve srovnání s předchozím jednodušším vínem.

Marche
Stejně jako v mnoha jiných regionech Itálie i v Marche se víno začalo pěstovat v 19. století, poté co proběhla reorganizace vinic po jejich napadení révokazem. Region se nachází v hornaté oblasti a je charakteristický propustnou půdou, což je následkem tisícileté činnosti toků, které ztékají z Apenin do Atlantiku. Klima je podél pobřeží středozemní, je zde zmírněno mořem. Stoupajíce směrem k Apeninám, klima přejímá znaky kontinentálního klimatu s teplotními rozdíly. Vinice se zde rozkládají na 19 000ha a produkují 1 milion hektolitrů vína ročně. Víno se zde pěstuje převážně bílé a z něj 30% má apelaci DOC. V typických vinicích tohoto regionu se přidávají i mezinárodní odrůdy, aby tento region mohl poskytovat vína vysoké kvality. Nejpěstovanější červené odrůdy jsou: Sangiovese, Montepulciano a Lacrima. Z těch mezinárodních zde nalezneme Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot Nero a Cabernet Franc. Z bílých vín se zde pěstují Verdicchio bianco, Biancame (Bianchello), Malvasia bianca di Candia, Trebbiano toscano, Passerina a Grechetto. Z těch mezinárodních pak můžeme najít Pinot bianco, Riesling a Sauvignon Blanc.   

Piave jako označení původu (DOC) je vyhrazeno pro vína vyrobená nejméně z 95% z hroznů vypěstovaných na příslušných vinicích, které se nalézají v povodí řeky Piave. Jedná se o oblast velice vhodnou pro pěstování vinné révy (vína). Půdy jsou tu jílovité, bohaté na živiny a zejména na minerální soli.

Soave
Základní odrůdou DOC Soave je odrůda Garganega, která má příchuť citrónu a mandlí, a které se nejlépe daří na chudých půdách. V 80. letech toto víno oslabila převaha kvantity nad kvalitou, ale dnes, po úspěšné snaze místních výrobců, bylo Soave vráceno zpět mezi špičková bílá vína. Původní DOC Soave se však proměnilo v novou kategorii DOCG Soave Superiore, která začala platit od ročníku 2002. Lepší tělo a chuť naleznete ale v DOC Soave Classico, které pochází z těch nejlepších místních vinohradů. Dalším známým Soave je DOCG Recito di Soave, což je sladké bílé víno s příchutí medu a meruněk vyráběné ze sušených hroznů Garganegy.

Sicílie a Puglia se dělí o vedoucí postavení v rozloze viničních ploch a sklizeném množství hroznů – ze 130 000ha se vyrobí v průměru 8 miliónů hektolitrů vína. Avšak na rozdíl od ostatních italských regionů prokázala Sicílie své umění i ve výrobě velice kvalitních vín. Klimatické podmínky zde pěstování vína velmi podporují, půdy jsou zde chudé, což je vhodné pro pěstování výrazných vín. Až 900m vysoko položené svahy této hornaté krajiny dávají zvláště elegantní vína s výraznou vůní. Historie ostrova Sicílie ukazuje, že vinařství se zde provozovalo již za doby řecké kolonie a obývání Feničanů. Řekové sem dovezli nejen nové odrůdy vinné révy, ale i nové vinařské techniky.  Ani za nadvlády Arabů pěstování vinné révy z ostrova nezmizelo, Arabové její pěstování trpěli a dokonce zavedli techniku destilace. Sicílie je jednou z mála částí Itálie, kde si pěstování vína udrželo své postavení a nikdy zcela nevymizelo. Co se týče pěstovaných odrůd nabízí Sicílie známé vína Cabernet a Chardonnay, ale i množství domácích odrůd. U bílých vín se jedná zejména o Inzonia alias Ansonica, Cattarato a Grecanico Dorato, u červených vín pak odrůda Nero d´Avola alias Calabrese, ze které se vyrábí intenzivní, ovocná vína podobné kvality jaké dosahují vína na pevnině.

Puglia zabírá asi osminu celkových viničních ploch Itálie – rozkládá se na 85 000ha. Vyrobí se zde 7 miliónů hektolitrů za rok a je tak se Sicílií v čele italských vinařských regionů. Puglia je také známá svými obrovskými výnosy, které dosahují až 40 tun hroznů/ha, což je minimálně čtyřnásobek množství platícího jako horní hranice pro odrůdová a jakostní vína. Proto byl statut DOC udělen pouze malé části vín z Puglie, protože hrozny z takto vysokých výnosů se využívají k výrobě hroznového moštu či průmyslového alkoholu. Najdeme zde ale i velice kvalitní vína jako např. Castel del Monte, který roste v Murge nebo Salcie Salentino a Primitivo di Mansuria. Nejvíce rozšířenou odrůdou je zde Negroamaro, která je obsažena ve vínech DOC Alezio, Brindisi, Leverano a Salice Salentino. Vín z této odrůdy jsou většinou velmi tmavá, obsahují hodně tříslovin a vyznačují se drsnou rustikální chutí.

Friuli - Venezia Giulia
V této oblasti se již nejméně před 3000 lety pěstovalo víno, ale největší vliv na toto území měl rok 1420, kdy Benátky dobyly západní část regionu a Habsburkové východní. Hranicí se tak stala řeka Judrio, která do dnes rozděluje pěstitelské oblasti. Západní čest je na základě historického vývoje charakteristická pěstováním modrých odrůd a východní bílých, vzhledem k jejich oblíbenosti u tehdejších mocností.  I místní klimatické podmínky napomáhají tomuto rozdělení, vzhledem k tomu, že modré odrůdy využívají teplého počasí a vydatného slunečního záření, zatímco bílým odrůdám vyhovuje proudění vzduchu mezi horami a mořem. Toto způsobuje velké kolísání teplot mezi dnem a nocí, což má příznivý vliv na tvorbu aroma. Pro pěstování vinné révy jsou vhodné půdní podmínky pouze v nížinách a na jižních kopcích, kde se nalézají půdy se sopečnými usazeninami, které obsahují velké množství minerálů a stopových prvků a naplaveniny s kamenitými půdami a pobřeží s pískem, rašelinou a vysokým obsahem vápníku. Pěstební oblasti se nachází pod horami a zaměřují se spíše na bílé odrůdy a to již od 70. let, kdy se zvedla poptávka právě po bílých odrůdách. Do té doby zde převládaly spíše modré odrůdy. Nalezneme zde bílé Chardonnay, Pinot Grigio, Sauvignon či domácí Friulano. V poslední době si zde vybudovalo své postavení opět i víno červené. Jako první to byly směsi Bordeaux či Merlot, později se rozšířilo pěstování i místních nejlepších odrůd jako Refosco dal Peduncolo Rosso, Schioppettino, Pignolo nebo Tazzelenghe a bílých Ribolla giala, Verduzzo nebo Picolit. Z těchto odrůd se vyrábí osobitá vína se silným výrazem, která se podstatně odlišují od ostatních.

Abruzzo je poměrně neznámá vinařská oblast, přestože odsud pochází velice populární červené víno Montepulciano d´Abruzzo. Území ohraničené Laziem, Umbrií a Molise se táhne do nejvyšších vrcholků Apenin až k pobřeží Jadranu. Je jedním z nejproduktivnějších vinařských regionů v Itálii. Půdní složení této oblasti sestává z písčitého jílu, kamenitého jílu či vápence. Podobnou krajinu a srovnatelné podnebí má i vedlejší region Marche, který je taktéž jako Abruzzo osázen odrůdou Montepulciano d´Abruzzo. Místní odrůda Trebbiano d´Abruzzo obvykle přináší svěží, suchá bílá vína s lehce travnatou chutí. Vína z ní připravená jsou komplexní a korpulentní, určitou dobu zrají v dubu a vydrží po celá desetiletí. Montepulciano d´Abruzzo je potom odrůda pěstovaná po celém území, která přináší vína s nízkým obsahem kyselin a příjemnými tříslovinami.

Veneto
Benátsko patří též k nejproduktivnějším vinařským oblastem Itálie, kde se pěstuje přibližně 40 odrůd a vyrobí se zde kolem osmi miliónů hektolitrů vína, což je jedna pětina celkové produkce Itálie. Čtvrtina tohoto množství má statut DOC. Vyrábí se zde jedna z nejpopulárnějších vín - Soave, Valpolicella a Bardolino nebo Amarone, ale také poměrně neznámá až anonymní vína z Breganze, Colli Berici a Colli Euganei, z Piave či Lison-Pramaggiore. Veneto je též domovem všeobecně oblíbeného vína Prosecco a hojně se zde pěstují mezinárodně známé odrůdy jako Chardonnay, Cabernet Sauvignon a MerlotV této oblasti vyniká spíše kvalita a styl výrobců než charakter zdejšího terroiru. Vinice jsou orientovány na jih a díky pohoří Alp jsou chráněny před studenými větry. Půdu zde tvoří například morénové štěrky, zvětralý dolomit nebo úrodné půdy a naplavené štěrky